Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus) v potravě kormorána velkého (Phalacrocorax carbo): role sezóny a teploty
Starý, Vojtěch ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Adámek, Zdeněk (oponent)
Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus) je invazivní druh přítomný v řece Labi od roku 2015. Tato studie měla za úkol zjistit, jak se na jeho přítomnost adaptovali rybožraví predátoři, a to na příkladu kormorána velkého (Phalacrocorax carbo). Výzkum byl prováděn na základě analýzy potravních vývržků kormoránů, sbíraných na lokalitě nedaleko Velkého Března (50ř40ʹ34.2ʹʹ N, 14ř07ʹ28.5ʹʹ E) pod hřadovacími stromy, v období od 1. 10. 2020 do 15. 4. 2021, během celkem 7 návštěv. Z diagnostických kostí bylo celkem určeno 1775 kusů ryb, 15 druhů, patřících do 5 čeledí. Z tohoto počtu bylo 1115 hlaváčů, tedy celkově 62,8 % potravy kormoránů tvořily tyto ryby. Avšak váhový podíl z celkové zrekonstruované hmotnosti všech nalovených ryb (113,6 kg) zaujímali jen velice malý - 6,6 %. Průměrný denní příjem potravy kormoránů (DFI ± S.D.) byl stanoven na 423,7 ± 113,6 g. Bylo zjištěno, že kormoráni lovící pouze hlaváče v drtivé většině nepřijímají potřebnou váhu kořisti, aby pokryli své energetické výdaje. Dále byla testována závislost velikosti lovené kořisti na průměrné denní teplotě. Lineární regrese v tomto případě neprokázala žádnou signifikantní závislost. Taktéž se neprokázala hypotéza, že při nižších teplotách se bude v potravě kormoránů nalézat méně hlaváčů vzhledem k jejich malé velikosti. Klíčová...
Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v konfliktních lokalitách
Ráslová, Pavlína ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vrána, Pavel (oponent)
v Abstrakt Kontinentální subspecie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo sinensis) je na území České republiky nejvýznamnějším rybožravým predátorem. Způsobuje škody na rybách produkčním a zejména sportovním rybářům, a ani po svém vyškrtnutí ze seznamu zvláště chráněných živočichů v roce 2013 nevymizel ze středu zájmu rybářů i badatelů. Tato diplomová práce hodnotí kvalitativní a kvantitativní složení potravy kormoránů v zimním období 2011/2012 na dvou vytipovaných lokalitách: Žehuňský rybník (okres Kolín) a řeka Berounka v přírodní rezervaci Zábělá u Plzně. Dále tato práce definuje hlavní složky potravy kormorána v těchto oblastech a vyhodnocuje případné výkyvy a změny ve složení potravy během zimy. V rámci studie proběhly také analýzy podílu lovených hospodářsky cenných druhů ryb a pestrosti druhového spektra. Výsledné údaje obou lokalit jsou porovnány mezi sebou a s relevantní literaturou. Pro potravní analýzu byly použity vývržky kormoránů, diagnostické kosti a zbytky ryb nalezené na nocovištích. Z výsledků této analýzy bylo zjištěno, že v obou lokalitách lovili kormoráni nejvíce plotici obecnou. Z hlediska biomasy byl na Žehuňském rybníku nejvíce loven kapr obecný, zatímco na Zábělé dominovala plotice obecná. Pokud porovnáme obě lokality z hlediska druhové diverzity odlovené ichtyofauny, byla tato...
Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v konfliktních lokalitách
Ráslová, Pavlína ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vrána, Pavel (oponent)
v Abstrakt Kontinentální subspecie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo sinensis) je na území České republiky nejvýznamnějším rybožravým predátorem. Způsobuje škody na rybách produkčním a zejména sportovním rybářům, a ani po svém vyškrtnutí ze seznamu zvláště chráněných živočichů v roce 2013 nevymizel ze středu zájmu rybářů i badatelů. Tato diplomová práce hodnotí kvalitativní a kvantitativní složení potravy kormoránů v zimním období 2011/2012 na dvou vytipovaných lokalitách: Žehuňský rybník (okres Kolín) a řeka Berounka v přírodní rezervaci Zábělá u Plzně. Dále tato práce definuje hlavní složky potravy kormorána v těchto oblastech a vyhodnocuje případné výkyvy a změny ve složení potravy během zimy. V rámci studie proběhly také analýzy podílu lovených hospodářsky cenných druhů ryb a pestrosti druhového spektra. Výsledné údaje obou lokalit jsou porovnány mezi sebou a s relevantní literaturou. Pro potravní analýzu byly použity vývržky kormoránů, diagnostické kosti a zbytky ryb nalezené na nocovištích. Z výsledků této analýzy bylo zjištěno, že v obou lokalitách lovili kormoráni nejvíce plotici obecnou. Z hlediska biomasy byl na Žehuňském rybníku nejvíce loven kapr obecný, zatímco na Zábělé dominovala plotice obecná. Pokud porovnáme obě lokality z hlediska druhové diverzity odlovené ichtyofauny, byla tato...
Příjem potravy ploticí obecnou (Rutilus rutilus) v období tření
ŠAMPALÍK, Jan
Hlavním cílem diplomové práce je potvrzení hypotézy, že se struktura potravy přijaté adultní ploticí obecnou významně mění v závislosti na nástupu a ukončení období tření. Aby byl splněn takto stanovený hlavní cíl diplomové práce, bylo nutné provést praktický experiment. Tato sledování byla realizována na Brněnské přehradě a nádrži Hamry v letech 2008 a 2009. Následně byla prostřednictvím standardních postupů a metod (nepřímá metoda složení potravy, frekvence výskytu potravy, index naplnění, index převahy a gonadosomatický index) provedena analýza obsahu trávicího traktu.
Potrava nedravých druhů ryb v nově napouštěné nádrži Chabařovice.
ZEMAN, Jan
Hnědouhelný důl Chabařovice je stále v procesu postupného zatápění, jeho rozloha od roku 2001 vzrostla na 174 ha (2005) V počátcích napouštění nádrže Chabařovice došlo k nežádoucímu vniknutí kaprovitých ryb do nádrže, a tím k ohrožení vývoje kvality vody. Jednalo se zejména o tyto druhy ryb: cejna velkého, plotici obecnou a cejnka malého V roce 2003 došlo k dalšímu vniknutí nežádoucích druhů ryb do nádrže a to perlína pravděpodobně z malé sedimentační nádrže, slunky obecné z drobných nádrží v povodí a ježdíka obecného z propadliny Kateřina. Při vypouštění rybníka Zálužanský, který se nachází nad nádrží došlo k další kontaminaci ichtyofauny nádrže s vypouštěnou vodou. Z průzkumu ichtyofauny v červnu 2005 vyplývá, že se jednalo zejména o plotici a perlína. Z výsledků odlovu je zřejmé, že došlo k výtěru těchto ryb. Tyto ryby jsou nežádoucí protože se živí převážně zooplanktonem, který filtruje řasy a bakterie a tím působí proti eutrofizaci. V podstatě jde o to, potlačit výskyt nežádoucích druhů ryb, živících se převážně zooplanktonem a to působením dravců Ryby byly odchyceny během ichtiologického průzkumu v období června a září.V laboratoři byly jednotlivé složky potravy determinovány a vyhodnocen procentický podíl jednotlivých složek potravy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.